Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The influence of training program structures on police brutality in the USA
Janovec, Adam ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práca s názvom Vplyv štruktúry tréningových programov na policajné násilie v USA predstavuje analýzu obsahovej stránky textových tréningových manuálov, ktoré sprevádzajú kadetov aj ich inštruktorov počas celej doby trvania tréningu. Manuály reprezentujú kostru tréningového programu, v ktorej sú zakódované okrem operatívnych postupov aj etické normy a morálne hodnoty, ktorých by sa policajní dôstojníci pri výkone služby mali pridržiavať. Akým spôsobom sú tieto hodnoty prezentované, predstavuje určujúci element pri formovaní dôstojníkovho vnímania poslania polície, ako aj jeho prístupu k využívaniu fyzickej sily, ako nástroja na vymáhanie právneho poriadku. Neobozretná interpretácia fyzickej intervencie pri zákroku voči civilistom má ďalekosiahle dopady na dôstojníkov, ktorí sa v jej dôsledku môžu uchyľovať k zneužitiu policajnej autority a páchaniu policajného násilia. Hlavným cieľom práce je preukázať, že medzi obsahom tréningových manuálov určených pre kadetov v policajných akadémiách a mierou výskytu policajného násilia, existuje vzájomná korelácia. Práca venuje značný priestor identifikácií kľúčových faktorov stojacich za vznikom policajného násilia, prostredníctvom zjednotenia súčasného teoretického výskumu tejto problematiky. Najväčší priestor je však venovaný priblíženiu spôsobu posudzovania...
ANALÝZA ÚČINNOSTI AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI PŘI ŘEŠENÍ STRUKTURÁLNÍ NEZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
Šimečková, Tereza ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Cílem práce je analyzovat účinnost rekvalifikací v Moravskoslezském kraji v letech 2007 -- 2011. Analýza cílenosti odhalila nedostatečné zacílení na znevýhodněné skupiny osob. Výjimky mezi znevýhodněnými skupinami tvořily pouze skupiny absolventů a uchazečů s délkou evidence 12 - 24 měsíců. Hodnoty celkových hrubých efektů jsou jen mírně nižší než hodnoty vykazované za celou ČR a pohybují se kolem 62 %. Znevýhodněné osoby dosahovaly nižších hrubých efektů. Byl dokázán nepřímo úměrný vztah mezi délkou předchozí evidence a hodnotou hrubých efektů. Nejhorší výsledky byly zjištěny u skupiny uchazečů s délkou evidence nad 24 měsíců, jež se ke konci období přiblížily 30 %. Práce dochází k závěru, že rekvalifikace se zdají být účinným nástrojem politiky zaměstnanosti, avšak doporučuje zlepšit zacílení na znevýhodněné skupiny osob. Dále doporučuje začít sledovat délku setrvání absolventa v pracovním poměru, návaznost získaného zaměstnání na rekvalifikační kurz a návratnost absolventů do evidence, jež by pomohly k optimalizaci nabídky kurzů a analýzu pomocí metody čistých efektů, jež překonává limity použité analýzy.
Efektivnost rekvalifikačních kurzů Úřadu práce Havlíčkův Brod v letech 2008 - 2011
Kruchňa, Lukáš ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Práce je dílčí analýzou efektivnosti rekvalifikačních kurzů v okrese Havlíčkův Brod během let 2008-2011. Z analýzy metodou hrubých efektů vyplynulo, že i přes složité podmínky na trhu práce dvě třetiny rekvalifikantů nalezly zaměstnání do 12 měsíců od skočení rekvalifikace. V porovnání s jinými územními celky dosahovaly havlíčkobrodské rekvalifikace stejných i lepších výsledků s nižšími průměrnými náklady na účastníka. Sociodemografické charakteristiky rekvalifikantů se ukázaly být diferencujícím faktorem hodnot hrubých efektů. U znevýhodněných osob byly zjištěny nižší hrubé efekty. Hodnota hrubého efektu však až na výjimky neklesla pod 50 %. Z hlediska parametrů kurzů byly hrubé efekty nejvyšší u profesních rekvalifikací. Analýza pomocí indexů cílenosti odhalila nejen na Havlíčkobrodsku rezervy v zacílení rekvalifikací na znevýhodněné skupiny. Práce dochází k závěru, že rekvalifikace se jeví být efektivním nástrojem politiky zaměstnanosti a doporučuje do budoucna udržet jejich rozsah, více využívat profesních rekvalifikací, zlepšit zacílení na znevýhodněné skupiny a případně zvážit implementaci modelu zónového poradenství s využitým profilovaní nezaměstnaných. Dále doporučuje evidovat další údaje o nezaměstnaných nápomocné k přípravě rekvalifikací a hodnocení efektivnosti metodou čistých efektů, která překonává v práci diskutované limity metody hrubých efektů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.